Nové finanční mechanismy

Česká republika je součástí celosvětové tržní ekonomiky. Dokonce existují pouhé 4 státy světa, kteří nevyužívají bankovní systém FED (Federální rezervní systém USA), ale my to bohužel nejsme. Všechny státy využívající systém FED jsou zadlužené. 4 státy, které nejsou v onom finančním systému nemají žádné dluhy. To vede k zamyšlení. Monetární systém, tržní ekonomika, volný trh, počet obyvatel, nerostné bohatství země a politický režim. To vše ovlivňuje finanční mechanismy.

Problematika:

Každý den vstáváme, abychom byli v práci včas a zajistili si pravidelnou činností finanční příjem, díky němuž zaplatíme: potraviny, vodu, různé energie, ošacení, bydlení apod. Je toho opravdu mnoho, ale rozlišme naše výdaje na; a) pravidelné životní potřeby, kterými jsou každodenní potřeby, které potřebujeme k samotnému přežití. b) Zákonné platby, které musíme pravidelně odevzdávat, byť je k samotnému přežití nepotřebujeme. c) Marnotratné platby, které vydáváme ať pravidelně, či jednorázově pro naši osobní potěchu či uspokojení našich osobních potřeb. d) Nucené platby, které musíme pravidelně, či jednorázově platit za životně nedůležité hodnoty, a to kvůli hodnotám, které dodržovat musíme, nebo chceme ze společenského principu (trendu).

Z výše uvedeného je více než patrné, že jsme velmi závislý na financích. Celý náš systém je postaven výhradně na financích. Bohužel volné tržní hospodářství nás učí být závislý na životně nepotřebných hodnotách, kde jsme schopni se zadlužit jen proto, abychom uspokojili své osobní potřeby, nebo potřeby druhého. To vše podtrhávají celospolečenské trendy v podobě vánočních svátků, a různých oslav, kde obdarováváme druhé hodnotnými materiálními dary. A protože se tyto životně nedůležité hodnoty staly naší každodenní součástí, bez kterých se již nedovedeme obejít za předpokladu, že si budeme chtít udržet náš životní standard, případně ušetřit náš drahocenný čas. Tak musíme chtě nechtě přijmout i fakt, že již nedovedeme žít podle vlastních hodnot a jsme závislý na financích.

Avšak naše závislost na financích je prohlubována samotnou zadlužeností, a celým nastaveným systémem který provází tvorbu peněz. Tvorbou peněz máme namysli měnovou bázi, což je systém, jakým způsobem se dostávají nové finance do oběhu. Jedná se o neexistující finance, které vznikají z ničeho. Přesněji... Tyto finance nemají hmotnou oporu nikde v systému. Abyste pochopili co vám zde sdělujeme, tak vám uvedeme příklad.

Příklad tvorby peněz: Každá banka musí mít při založení zákonem dané finanční krytí, které slouží jako jistina ve státem stanovené výši. Minimální částka je stanovena na 500.000.000 korun. Pak je banka povinna držet kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, která začala regulovat ČNB. Podle čeho se výše kapitálových rezerv stanovuje, není důležité. Co je důležité, tak jakým způsobem banky peníze vydělávají. Nyní byste měli zpozornět, protože zde nás banka neustále okrádá. Je mediálně známé, že banka má zisky z úrokových sazeb poskytovaných úvěrů. Dále z poplatků u výběrů a vedení účtu, konverzi měny apod. Jenže to je absolutní pakatel proti faktům, o kterých se veřejně nemluví, byť si je každý může ověřit. Největší zisky mají banky na systému "bankovnictví částečných rezerv".

Co to znamená? Česká národní banka stanovila povinné minimální rezervy ve výši 2%. To znamená, že jakékoli peníze, které do své banky vložíte na váš bankovní účet, tak je vaší bankou 98% vkladu zneužito. Banka je totiž podle zákona oprávněna s vašimi penězi nakládat jak ona uzná za vhodné v rámci zákonných norem. Ale vlastně ty žádné nejsou, od toho je ona povinnost držení kapitálové rezervy. Banka tedy může obchodovat na burze, půjčovat vaše peníze jinému, a to vše s nemalým ziskem. Avšak i banka má v povinnosti splatit vklady na běžných účtech na požádání. A jak to celé v praxi funguje? Je to jednoduché. Vy si na svůj účet v bance uložíte například: 1.000.000 korun z prodeje vaší nemovitosti. Banka si pro své investice vezme 980.000 korun a 20.000 korun vloží do rezervního fondu, to pro případ, že byste si chtěli onen milión vybrat. (Samozřejmě, že v ten moment sáhne i na finance jiných klientů, ale je nepravděpodobné, že by si v jeden den šel veškeré finance vybrat každý jejich klient). Takže, mají dispozici vašich 980.000 korun, které stále máte viditelné na svých účtech, jakoby se s nimi nic nedělo. To je z důvodu, že banka vystavila na celou částku směnku. Vlastně banka učinila to samé, jako učinil FED při tvorbě peněz vládě USA. No a nyní banka začne vyrábět širší nabídku peněz, která je několikanásobně větší, než je měnová báze regulovaná ČNB. Banka totiž vaše peníze zapůjčí jinému klientovi v rámci úvěru, a to včetně úrokové sazby. Klient jde a za 980.000 korun si koupí osobní automobil. Prodávající, který utržil za prodej vozidla 980.000 korun, jde do banky a vloží si finance na svůj účet. A situace se opakuje. Banka z klientových peněz vloží do rezervního fondu 19.600 korun a 960.400 korun půjčí jinému klientovi ve formě úvěru. A tak dál, a tak dál. Ve výsledku se několik bank několikanásobně obohatilo na vašich penězích z vámi prodané nemovitosti. (Nyní již víte, jak vás banky okrádají a jak funguje monetární systém do plusu. Monetární systém do mínusu zase umí z jedněch peněz zaplatit několikanásobně větší dluh a ve výsledku peníze zůstávají. Ostatně i když půjčili vaše peníze desítkám klientů, tak vám také zůstali na účtu).

Tímto způsobem se vytváří peníze a vkládají se do oběhu. Jedná se o virtuální peníze, které nemají hmotnou oporu v ničem hodnotném (zlato, cenné papíry, nemovitosti, půda apod.). Vznikají z ničeho. Vlastně zde vzniká inflace, protože je třeba si uvědomit ještě jeden fakt. Veškerá měna (peníze-oběživo), která je v oběhu je kryta (tvořena) dluhy. a) Státními dluhopisy, b) úvěry, c) kreditními kartami. Pokud by stát chtěl zaplatit veškeré své dluhy, v oběživu by nezůstala jediná koruna. A pokud pozorně čtete, tak zde jsou neexistující virtuální finance, které se prostřednictvím měnové báze dostávají do oběhu. A ty by již nebylo ani není z čeho splatit, a proto stát musí tisknout nové a nové finance, aby peníze které jsou v oběživu, nebyly převýšeny těmi virtuálními. Pokud by se tak stalo, okamžitě dojde k super-inflaci (bankrotu státu, firmy i jednotlivce).

Nyní, když jste pochopili tvorbu peněz a částečně i funkčnost bankovního systému, tak jste schopni pochopit, že se jedná o mechanismus, který nás automaticky zadlužuje.  A nejen to. Tento systém vykrádá naši prosperitu, a okrádá nás samé. Systém je podvodně nastavený, aby jedny obohacoval na úkor druhých, kteří se to ani nedozví. Je to stejné, jakoby jednu nemovitost zakoupilo a zároveň přeprodalo deset rodin a všichni jednu nemovitost plnohodnotně obývali jako její majitelé. Vzájemně se nikdy nepotkali a dokonce ji ve výsledku měl na katastru psanou na své jméno úplně každý a prioritně ten původní vlastník. Jenže peníze se neregistrují jako nemovitosti, a proto je vlastník každý kdo je má v držení. A věřte, že bankovní systém není jediný, kdo uměle vytváří peníze z ničeho. Jen pro představu: Váš soused je chudák, ale půjčuje jinému peníze, které sám nemá, které opírá o skutečnost, že ty finance máte ve vlastnictví vy. Nebo si představte: Soused si od vás neustále půjčuje tisíc korun, které vám vždy kdy si řeknete vrací. Avšak vrací vám jen to, co jste mu zapůjčili. Jenže váš soused si žije velmi přepychovým až luxusním životem, protože má z vašich peněz cca 120-180% zisk. A když za sousedem půjdete si půjčit sami, tak vám půjčí pouze tehdy, pokud mu dodáte záruku že o své finance nepřijde. Třeba budete muset zastavit váš dům. Takhle fungují banky. Ze všech uložených peněz mají banky minimálně 120-980%, a to systémem, který je popsán výše.

Řešení:

V prvé řadě bychom rádi spustili mechanismus, který by oddlužil celý náš státní dluh. A nejen to. Systém který máme připravený na oddlužení státního dluhu, tak by téměř zlikvidoval inflaci a jiné škodlivé mechanismy, které naši společnost pouze zadlužují. Tímto krokem bychom zajistili, že naše měna bude posilovat a veškeré dovážené zboží se bude díky konverzi měny neustále zlevňovat. Tato stejná zákonitost zasáhne naše peněženky v kladném slova smyslu, kde zaplatíme za dovolenou podstatně méně, než dnes.  

Tedy: Přenastavili bychom finanční mechanismy tak, aby neupřednostňovali pouze jednu stranu. (Již dlouhou dobu se snažíme psát na všechna možná místa, a to u několika vlád. Nikoho náš názor nezajímá. Nikdo neodepisuje. Od roku 2008 není jediná odezva, a přitom by stačilo vytvořit 1 schůzku a prověřit náš mechanismus u odborníků, což jsme již sami učinili. Proto víme, že náš systém lze aplikovat do systému, i když vyvstává několik otazníků, které z naší momentální pozice nejsme schopni nastavit). Avšak, pokud se potvrdí vše co máme naplánováno, tak nejenže se zbavíme našich dluhů, ale ekonomicky se postavíme nad úroveň Německa, protože neexistencí dluhů a téměř nulové inflace, a znatelnou úpravou měnové báze, bude naše měna velmi posilovat, a to i přes skutečnost, že náš export bude vždy nižší, než je export Německa. Podle naší analýzy bychom dosáhli neuvěřitelného ekonomického růstu každý rok. Přeci jen by naše měna nebyla zatížená škodlivými mechanismy.

Dále bychom chtěli zamezit monetárnímu systému a veškerému podnikání, které svojí činností hmotně nijak společnosti nepřispívá, jen se veze na vlně, případně poskytuje takové služby, které vyloženě parazitují na lidské nedokonalosti (neinformovanosti).

Je potřeba zajistit více peněz do státního rozpočtu, což se nedá učinit pouze po daňové stránce každého občana, ale novým systémem, který by v minimech zajistil o 100% vyšší finanční přínos.

Abychom byli schopni tyto kroky zajistit, tak musíme vytvořit mechanismus opětovného zavedení státních podniků. To ovšem neznamená, že stávající podniky převezme stát. Ba naopak. Existuje spousta projektů od začínajících, nebo stávajících podnikatelů, kteří na projekty nemají financování. Stát, a jim spravované finanční portfolio státního rozpočtu, ale i dotací, bude schopen sofistikovaně investovat finance do těchto projektů, s tím, že na každém projektu bude mít 40% obchodní podíl. Díky tomuto mechanismu se vytvoří nejen pracovní místa, ale zároveň i nemalý finanční podíl z aktivit společností. Abychom zajistili bezproblémový průběh a dohled nastaveného systému, tak bychom zřídili prostřednictvím Finančních Úřadů jakousi divizi, která by se zabývala účetnictvím a daňovým poradenstvím. Tyto služby by povinně využívali partneři státem zafinancovaných projektů, a dle potřeby i ostatní podnikatelské subjekty v ČR. Daňové poradenství prostřednictvím Finančních Úřadů, již z logiky provází obrovské výhody. K tomuto systému bychom zapojili i Úřady práce, které by zřídili jakousi divizi lidských zdrojů, které by se zaměřovalo na nábory zaměstnanců do jakéhosi firemního holdingu. V praxi by to znamenalo, že partnerská společnost dá požadavek na nové zaměstnance a konkrétní Úřad práce by konkrétní osoby dle požadavku zajistil. Financování partnerských projektů by bylo převedeno na ČMZRB - Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která by měla nad finančními toky finanční dozor.

Dle hrubých propočtů, by se navyšování státního dluhu velmi výrazně zpomalilo po prvních 3-4 letech funkčnosti státem zafinancovaných podniků. K tomuto by bylo zapotřebí 30% finanční spoluúčasti ze všech daní, které by plynuli do oddlužení, které může započít až v momentě, kdy se navyšování úplně zastaví, nebo zpomalí natolik, aby umořená částka nebyla nahrazena úrokovou sazbou.

Velmi vysokou výhodou státem zafinancovaných firem je působnost nejen v ČR, ale i mimo ČR. Tím získáváme finance z jiného ekonomického prostředí (trhu), což by se dalo brát, že se zahraniční státy prostřednictvím svých občanů a firem podílejí na umoření našeho dluhu, což by za normálních okolností možné nikdy nebylo.

Existuje spousta projektů, které jsou schopny do státního rozpočtu dostat spousta peněz, ale to je naše know-how, které bychom neradi takto veřejně předali konkurenčním politickým stranám, díky čemuž by naše projekty zneužili pro vlastní popularitu.

Co si nikdo neuvědomuje, tak nemáme nastavený systém na neustálé zvyšování mezd. Samotné zvyšování mezd má spousta negativních odezev, které neumíme řešit. Například odbory. Ty neustále zajišťují zvyšování mezd u zaměstnanců. Následně se velké koncerny rozhodnou výrobní celky z ČR přesunout do zemí, kde na zaměstnancích ušetří nemalé částky. Další problematika zvyšování mezd je samotné zdražování produktů, protože zvýšení mezd prodraží výrobu výrobků, a proto každé zvýšení mezd nám zdraží i produkty a služby. Tedy, to je problematika, a nikoli nezanedbatelná.

Základem je udržet zde nejen výrobní celky, ale i zajistit aby se produkty a služby uměle neprodražovali. To zajistíme tím, že snížíme měsíční náklady na každou rodinu. Tedy, místo zvýšení měsíční mzdy, snížíme měsíční výdaje ponížením měsíčních nákladů třetích stran. Možná to zní krkolomně, ale jiné řešení, které by onu situaci bylo schopno vyřešit není. Nejsme připraveni na sociální nerovnosti díky neustále se zvyšujícím cenám za produkty a služby. Jedním z dalších řešení je vytvoření daňového ráje. To by zajistilo restrukturalizaci celého systému, kde bychom byli připraveni na spousta negativních odezev ze systému. Daňový ráj by vyvážil zvyšování mezd a to je klíč ke všemu. Jenže daňový ráj můžeme spustit až v momentě, kdy nebudeme mít státní dluhy. Na každou negativní odezvu musíme mít vypracovaný scénář ideálního vyvážení.

Nejedná se o jednoduchý krok, ale je potřebný pro naši budoucnost.