Sociální věci

Vložte svůj text...

Sociální věci

Říká se, že ekonomika státu se pozná podle stavu vězeňství a důchodců. Myslíme si, že obojí máme v dezolátním stavu, které potřebuje obrovský upgrade. Systém je nastaven pouze na finanční hodnoty se spoustou pilířů a úspor. Faktem také je, že někteří důchodci, se mají velmi špatně a tomu nepomůže ani o pár set korun zvýšení důchodů. A pokud zabředneme na zaměstnanost, tak ta také nevypovídá o dobře spravovaném resortu. Co je celkem obstojně nastaveno, tak systém mateřské dovolené, ale i zde máme určité výhrady. A pokud vezmeme dávky v hmotné nouzi, tak tam je to vůbec průšvih. Dnešní zákon o posuzovaných osobách tomu všemu nasazuje korunu. Existuje řada dobrých zákonů, ale vše je tlačeno na úsporu státní kasy. Nebudeme dlouhosáhle zveřejňovat co a jak změnit, protože by se jednalo o implementaci nejlepších variant na stupidní systém, který je potřeba překopat od samého počátku. Člověk pracující celý život si zaslouží klidného a bez stresového stáří. Člověk bez práce si zaslouží šanci na život. Osoby dlouhodobě parazitující na systému si zaslouží potrestat. Systém se musí umět postarat o všechny, kdo pomoc potřebují, kde prověření momentální životní situace nemůže být měřeno momentálními majetkovými poměry. Zde je vidět, o co státu opravdu jde. Díky takto nastavenému systému stát vytváří z chudých ještě chudší. 

V prvé řadě se musíme zaměřit na sociální dávky, kde se musí přenastavit celý zavedený systém. Nikdo si nedovede představit, kolik papíru se spotřebuje na jednoho žadatele o sociální dávku za jeden měsíc, ale to je ten nejmenší problém. Lidé dávky ve velkém zneužívají a ti co je opravdu potřebují, tak obdrží snad 20 formulářů, které musí vyplnit. Rodina, která je celá na úřadu práce je schopna žít ze sociálních dávek velmi obstojně. Za to rodina, kde je pouze jeden člověk na úřadu práce se má třeba i tak, že nedostanou vůbec nic.

Příklad: Muž se ve čtyřiceti letech rozejde s přítelkyní, kde mají 2 nezletilé děti. Náhle muž přijde o zaměstnání a jde na úřad práce. A protože se z úřadu práce dostane na sociální odbor, tak aby mohl obdržet sociální dávku, tak je třeba doložit majetkové poměry osob žijících ve společné domácnosti. A protože jde muž do podnájmu k lidem, kteří mu pronajali jednu místnost ve svém bytě (levné a důstojné bydlení), kde využívají společně jak kuchyň, tak sociální zařízení, tak se ona cizí rodina počítá do společně posuzovaných osob. A protože jejich rodinný příjem dosahuje takřka 50.000 korun, tak sociální odbor rozhodne, že na sociální podporu nemá nárok a musí se o něj postarat lidé se kterými žije ve společné domácnosti. Nepomůže nic, ani argumentace, že se jedná o cizí rodinu. Jsou jasně dané směrnice, které pracovníkům svazují ruce.

Toto je extrém, který jsme využili jen proto, abyste viděli jak je systém sociálních dávek nedokonalý a neférový.

Ať se to některým lidem líbí nebo ne, tak myšlenka, že by měl každý pracovat je zajímavá. Ale v demokratické společnosti nereálná. Jenže jak donutit konkrétní typ lidí k tomu, aby nezneužívali sociální dávky a šli do práce? Jak zajistit aby lidé, kteří sociální dávky opravdu potřebují je bez problému obdrželi? Jako první krok vidíme v samotných produktech. Pokud každý člověk bude mít vlastní bydlení a bude vyřešena otázka exekucí, kde budeme schopni upravit zákon pro omezení exekutorských pravomocí, tak člověku nezbude nic jiného než jít pracovat. Regulace nájemného je jasně daným mechanismem úspor pro sociální rodiny.

Rozdíl je u rodičů, kteří nemohou do práce díky handicapu vlastních dětí. U těchto rodin budeme podporovat rodiče, ale i děti daleko více než je tomu dnes. V dnešní době přehazovat odpovědnost na pojišťovny je nesmyslné. Jednou to jsou naši občané, tak se o ně musíme postarat, ať se to pravicovým stranám líbí sebevíc. Tento krok je spíše levicový, ale nelze u jednotlivců implementovat ideologii třetí cesty, která je vyváženou politikou.

Sociální věci nejsou jen o sociálních dávkách. Co bychom chtěli vyzdvihnout, tak důchodce. Myslíme si, že není férové, aby jen určitá sorta lidí si v důchodu žila nadstandardně jen proto, že si odsloužili několik let u Policie, vězeňské služby, vojska apod., když takový mlynář v jedné mlýnici pracoval přes třicet let a jeho důchod je okolo deseti tisíc korun. On zajišťoval všem jídlo na každý den, ať v podobě knedlíků, rohlíků, nebo chleba. Tedy zajišťoval uspokojení životních potřeb všem lidem výrobou mouky. Policisté honili zločince a jiní pouze hlídali vchodové dveře u vstupu na Policii. Není to férový přístup. Alespoň my ho tak vnímáme. Pokusili bychom se jinými prvky snížit měsíční náklady na chod domácnosti u důchodců. A pro následné generace důchodců bychom nastavili nový finanční systém provázaný například se zaměstnavateli. Určité koncepty již máme, které by měli být pro zaměstnavatele velmi velkou motivací... 

Rádi bychom upravili systém příživníků na systému. A nejen na sociálních dávkách, ale i celkově. Existuje toliko společností, které žijí ze státních podpor, jen proto, že jejich směr podnikání pomáhá a radí lidem. Efektivita nula, jen vykazují aktivitu. Toto téma zabředává do všech průmyslových odvětví a věřte, že po úpravě jednoho zákona se stav v ČR výrazně zlepší. Jak již bylo řečeno. je třeba aby podnikatel vytvářel hmotné statky.

Existuje spousta témat, které potřebují upgrade. Problém je v tom, že těch témat je tolik, že se v tom sami ztrácíme. Politici nastavili toliko hodnot a předpisů, že úplně zapomněli na svobodu lidí a jejich práva. Finance se stali hlavním motorem lidí, což je velmi špatně.