Zemědělství

Vložte svůj text...

Zemědělství

Zemědělství jsme měli odjakživa na vysoké úrovni. Během minulého režimu se naše produkce rapidně zdokonalila. Alespoň v něčem byl minulý režim dobrý. Přijetím západoevropského systému se produkce přenesla z kvality na kvantitu a vyšší zisky. Hodnoty zemědělců již byly kompletně překopány na závislost na penězích. To stejné platí pro dotační tituly a jiné, kde konkrétní vypsaný dotační titul automaticky přináší nové zemědělce v konkrétním odvětví. Například pěstování řepky apod. My bychom se chtěli zaměřit na momentální problematiky, jako jsou včelstva apod. S klimatickými podmínkami si neporadíme, avšak jsme schopni být připraveni na nepředvídatelné výkyvy počasí, kde bychom nechali na strategických místech postavit vertikální produkční zahrady se samo-zavlažovacími systémy. Ty by se měli postupně rozšiřovat až do takových počtů, že by klasické zemědělství zaniklo a bylo nahrazeno těmito vertikálními produkčními zahradami. Tím by se klasický zemědělci přenastavili na obhospodařování těchto vertikálních produkčních zahrad, nebo hydroponiích farem. To by výrazně omezilo používání pesticidů a další chemií. A hlavně, tyto farmy jsou schopné daleko větší produkce potravin než klasické zemědělství, které je nákladově mnohonásobně dražší (pomineme-li vstupní náklady na pořízení).

Zavlažovací systémy jsme schopni řešit taktéž alternativními technologiemi a nejen to. Například hydroponií farmy kombinují pěstování zeleniny a chov ryb. Jde jen o směr, kterým se chceme evolučně rozvíjet. Myslíme si, že zemědělci spotřebují toliko peněz na dotacích a odškodněních za nepřízeň počasí, že je třeba se zamyslet, zda některé druhy potravin nepřenést z klasických polí jinam. V ten moment bychom nepotřebovali dovážet potraviny ze zahraničí, díky ročnímu období. Jistota kvality potravin by byla zaručena, což se dnes říct nedá,protože jsme bráni jako popelnice Evropy.

Krásnou myšlenkou by bylo kdyby se konkrétní zemědělci zaobírali pouze jedním druhem plodin. Dnes je výběr plodin na zemědělcích, kteří raději pěstují řepku, jen proto, že mají z produkce daleko vyšší zisky, než z pěstování obilovin. Dotace nejsou řešení. Přijde nám to trendově stejné, jako si mladí lidé vybírají druh vzdělání podle následných příjmů. Černá řemesla se tak obsazují dětmi, které dispozičně na střední školu nemají. Je třeba zemědělství řídit, jinak se vše zvrtne do ještě větších problematik, než jsou dnes.

Například včelstva. Zemědělci jsou povinni hlásit včelařům, kdy budou činit chemické postřiky, jenže to nelze v praxi učinit, protože jsou závislí na počasí. A aby včelaři nechali včely uklizené celý rok, tak to je hloupost. Musí se nalézt takové řešení, aby se chemické postřiky vůbec nemuseli vykonávat. Šlo to dříve, tak to musí jít i dnes. Peníze nejsou vše ale bez včel není a nebude nic.

Je třeba zregulovat dovoz a vývoz potravin včetně jejich kvality.

Základem naší politiky je upřednostnění našeho lidu před lidmi jiných států. Co je potřeba zregulovat, tak ceny potravin, které se odrážejí díky komoditnímu trhu, ve vztahu nabídky a poptávky. Zbavíme-li se monetárního systému, tak se zbavíme i jiných uměle vytvořených přidaných hodnot.

Hospodářství bylo odpradávna  našim základem. Bohužel při vstupu do EU se vše zamotalo, kde námi vypěstované brambory se prodávali do zahraničí za 9 korun a my je následně kupovali za 16 korun. Je to hloupý systém, ale budeme muset i v tomto systému nalézt takové hodnoty, které nebudou v rozporu s pravidly EU. Ať se jedná o dotace, nebo naše výrobky, vše musí být nastaveno tak, abychom byli šetrní vůči přírodě a zároveň efektivní v produkci. Základem pro nás budou vodní zdroje. Ty musíme nejen chránit, ale i udržovat. Pitná voda je národní poklad, který zajišťuje chod a existenci celé naší společnosti. Nemůžeme vydělávat peníze na všem, a proto se budeme snažit veškerou pitnou vodu skoupit a provozovat ji jako stát. Již by nebyl žádný vývoz pitné vody do jiných států. Voda je základem pro naši budoucnost. Vodu potřebuje každý člověk, v každém průmyslovém odvětví. Vody nebude nikdy dost a proto se na této hodnotě nemůže vydělávat.

Chtěli bychom, aby si lidé sami uvědomili, že pitná voda je našim národním pokladem, tak jako zemědělci a jiní. Vydělávat na životní potřebě člověka, není o vyspělé společnosti, ale o barbarství, připomínající středověk. Nechali jsme se po desetiletí unést trendy ze západu, které zaplavili náš trh. Toliko produktů, které ani člověk není schopen spotřebovat. Toliko vynaložených prostředků a za cenu, kterou nejsme schopni nikdy zaplatit a napravit. Devastujeme planetu jen pro naši potěchu, kde hlavním motorem je finanční profit. Zemědělství bude provázáno i s jinými odvětvími, abychom byli schopni vytvořit nový systém, a nové lidské hodnoty.

Chtěli bychom opětovně započít těžbu zlata. Víme že bychom šly do menší ztráty, protože nemáme moderní technologie, ale kdo ví jaké máme přesně ložiska. Průzkumné zprávy jsou přes 20 let staré a ani zdaleka neodpovídají dnešním technologickým možnostem a dnešním cenám zlata. Určitě nechceme likvidovat krajinu a dnešní technologie jsou schopné těžit i v podzemí. Dnešní politici naše zlato vzali a prodali. Vše pěkně potají. Takové politiky jsme volili. A hlavně od roku 1990 postupně znepřístupnili veliká ložiska. Státní kasa potřebuje měnu krytou zlatem, a proto jsme schopni si vlastní zlato vytěžit. A nejen to. Zásob zlata máme více jak na 100 let, kde i počítač, který máte doma se bez zlata neobejde.

Tímto krokem bychom zajistili práci několik generacím lidí.

Avšak nerostného bohatství máme daleko více než samotné zlato. Ale nastavené mechanismy spíše upřednostňují vlastníky, než stát, což je špatně.

Rychlé menu