Změna povinné školní docházky

Naše společnost žije ve veliké lži, která ovlivňuje veškeré naše činnosti, názory a směr našeho evolučního vývoje. Bohužel celá problematika se opírá o naše přirozené pudy, protože i my jsme druh fauny. Člověk je tedy druh fauny a tím tvoří nepatrný dílek v koloběhu celého ekosystému. Odlišnost od ostatních zvířat má člověk pouze v jediném. Člověk se od zavedeného ekosystému v rámci holého přežití odpoutal (osamostatnil se). Člověk jako jediný obdržel od matky přírody ke svému přežití mozek. Tím se odlišujeme od ostatní fauny, která mozek využívá bez možnosti rozvoje, protože ke svému přežití od matky přírody obdrželi různá zbarvení, velikost, rychlost, a jiné obranné a útočné nástroje případně mechanismy. Z toho plyne fakt, že vrátí-li se člověk některou z cest do stále probíhajícího ekosystému, ihned zastane své místo v potravním řetězci, kde funguje jedna jediná zákonitost.: Přežití.

Přežití v sobě nese další zákonitosti, které nelze definovat jako hlavní nebo vedlejší. Jedná se o právo silnějšího a strachu, sobectví a materialismu. Definice práva silnějšího v přírodě zastává významnou roli nejen při lovu (k přežití jednotlivce), ale hlavně při reprodukci (k přežití druhu). Strach je zaměřen na obranu a útěk (k přežití jednotlivce i druhu). Strach taktéž slouží k podrobení.

Definice sobeckosti je úzce provázána s materialismem. Sobeckost oproti materialismu se vyznačuje jakýmsi působením na své okolí. Tedy jde o jakési řízení svého okolí a nejedná se tedy o hmotné prvky. Sobeckost může znamenat teritorialitu, hierarchii při vlastním postavení u svého druhu apod. Jedná se i o uspokojování vlastních potřeb.

Materialismus je automaticky provázán se sobeckostí, kde je typické hmatatelné vlastnictví. Může se jednat o potraviny, které se uchovávají k přežití, péče o vlastní mláďata, apod. Avšak materialismus v přírodě je trošku složitější, protože uspokojení vlastních potřeb a libida je také o materialismu.

A člověk? Člověk, který se v rámci holého přežití od zavedeného ekosystému odpoutal, tak je těmito základními zákonitostmi (pudy) neustále ovlivňován. Přesněji, nebyl, ani nemůže být od těchto zákonitostí nikým a ničím oproštěn. To že sami lidé tyto zákonitosti využívají (zneužívají) pro dosažení vlastního prospěchu, například ovlivňováním masy lidí, kteří se prioritně (podvědomě/pudově) těmito zákonitostmi řídí, není žádnou náhodou, nebo výplodem ekonomického a technologického rozmachu.

Protože se člověk od zavedeného ekosystému odpoutal, tak se začal masivně rozmnožovat. Smrt již nebyla zapříčiněna predací, ale stářím. Díky odpoutání od ekosystému vznikla jakási kolonie člověka, přesněji soukromé teritorium, ze kterého byla a neustále je veškerá fauna vytlačována. Vytlačování bylo převážně způsobeno přeměnou přírody, která se stala pro přežití fauny nevhodná.

Člověk díky úspěšné obraně a neustále se rozvíjející kolonizaci se ustanovil jako nadřazeným nad veškerou faunou, což v 99% zajistili různé technologie a materiály. Tímto krokem člověk vytvořil svůj vlastní ekosystém v zavedeném ekosystému, kde se veškeré zákonitosti, nebo pudy chcete-li začali uplatňovat pouze u stejného druhu, tedy člověka. Právo silnějšího se postupně převedlo ze svalů na intelektový výkon. Strach se stal nástrojem pro řízení lidí. Materialismus a sobeckost se stali hlavní motivací a motorem lidstva, které zapříčinili změnu životních hodnot se spoustou špatných návyků, směrů, trendů a rozhodnutí.

Například: Absolutně každý člověk je sobec. I když vykazuje altruistické jednání, tak je sobec, protože člověk kladné činnosti vytváří jen proto, že sám chce. A chce to z jediného důvodu. Ona dobročinnost člověka vnitřně uspokojuje a naplňuje. Přesněji, činnost uspokojuje jeho osobní libido nebo jeho potřeby. Kdyby ona dobročinnost člověka nenaplňovala, nebo ho neuspokojovala, tak to činit nikdy nebude. Nebo Vy činíte takové věci, které činit nechcete? Pouze lidé do společenské šablony nastavili nesmyslné hodnoty, že ten kdo je rozdavačný není sobec a ten kdo je lakomý je sobec. 

Jsme přesvědčený, že 90% lidí na celém Světě si je jista tím, že je již nic nového nemůže překvapit. Jsou natolik intelektuálně nabytý informacemi, kde jejich názory na konkrétní věci, skutečnosti a činnosti jsou pevně nastaveny vlastním přesvědčením. Jenže..., pokud se narodíme v Severní Koreji, tak nevíme co je svoboda. Nemáme ty informace. Nemáme je s čím porovnat díky informačnímu embargu. A demokracie? Tak ta je informacemi prošpikovaná, ale s čím můžeme porovnat režim demokracie? Co bylo člověkem vytvořeno ještě více svobodnější než je režim demokracie? Nebyla náhodou opravdová svoboda člověka odňata vznikem jakéhokoli režimu, který lidem nařizuje, co mohou a co nesmí, kde jsou využívány a zneužívány k řádnému chodu režimu právě ony naše přirozené pudy, a to účelně povinnou školní docházkou? 

Problematika:

V Česku vznikl organizovaný školní systém 6. prosince 1774, díky císařovně Marii Terezii, který byl určen pro děti od 6-12 let. Velký zlom nastal po francouzské revoluci (1789-1799), kde monarchové vymysleli velmi propracovaný systém školství, který byl v té době pouze v rukou katolické církve, alespoň v západním křesťanském světě a v Českých zemích. Tuto událost znáte pod pojmem osvícený despotizmus, což bylo na přelomu 18 a 19 století. Tehdy bylo plošně vytvořeno pojetí vzdělání, které je veřejné, bezplatné a povinné, byť povinnost navštěvovat školu, vzniklo díky Marii Terezii.

Školy jak je známe dnes, vznikly na konci 18 a na začátku 19 století v Prusku. Aby se zabránilo revolucím, jako těm ve Francii, monarchové nastolili určité "osvícení", aby uspokojili lid, ale zároveň zachovali absolutismus. Pruská škola byla založena na silném oddělení tříd a kast. Její struktura, podobně jako ve Spartě, prosazovala disciplínu, poslušnost a autoritářský režim. Co tito poučení despotové hledali? Poddajné a poslušné lidi, kteří by mohli být cvičeni pro války, ke kterým občas docházelo mezi rozvíjejícími se zeměmi. Například Kateřina Veliká povolala do Ruska francouzské encyklopedisty, aby školský systém sestavili. Diderot, který byl z nich nejslavnější, nepřipravoval tento soubor podkladů pro výchovu občanů, ale poslušných poddaných těchto států. Zprávy o úspěšném vzdělávacím modelu se rychle šířily a během několika let američtí a evropští pedagogové navštívili Prusko, aby model kvalifikovaně převzali. Časem se z něho stal mezinárodní model. Mnoho zemí dovezlo tento moderní systém jako veřejné vzdělávání pro každého, které je rovnoprávné, přičemž podstata samotného systému vzešla z despotismu, který hledal, jak zachovat stávající elitářské modely a rozdělení tříd. Takový byl zrod veřejného školství, a ten může za naše zkreslené názory na jednotlivé úhly pohledu. Lidé byli oklamáni mocnými, kde se jim školství prezentovalo jako rovnoprávné, ale ve výsledku šlo o jednodušší způsob řízení lidí, pomoci intelektuální úpravy myšlení.

Asi tomu nebudete věřit, ale tento systém funguje do dnes. Nejen že je základní vzdělání veřejné, bezplatné a povinné. Ale ono základní vzdělání v sobě nese prvky na úpravu myšlení lidí, které si ani neuvědomujeme. Dnes v době svobody člověka, školy vyučují tak, aby dětem vštěpovaly myšlenky a potlačovala se jejich kreativita. Systém školství působí na všechny stejně, a u všech vytváří jeden úhel pohledu na svět. Problém je, že tento mechanismus se šíří jako trend, kde sami rodiče o tomto prohnilém systému neví, protože sami byli vlastními rodiči vychováváni dle tohoto systému a ti byli taktéž ovlivněni vlastními rodiči atd., atd. Ve své podstatě se od počátku školství mnohé změnilo, ale pouze v kvantitě učiva. Dnes je vrtící se dítě usměrňováno a kolikrát označeno poruchou ADHD. Všichni jsme vychováváni stejně, tak abychom nevybočovali, tak abychom mohli pracovat, ale ne tak abychom se ptali proč. Ve své podstatě je tato implementace ve společnosti tak dlouhodobá, že si ani nejsme schopni uvědomovat samotná negativa ze samotné výuky, která nejenže potlačují naši kreativitu, ale i jiné. Bereme vše jako normální stav, kde se takto chovají všichni. A protože je tento systém natolik zažraný, tak jej i jako takový bráníme a neuvědomujeme si i takové faktory, že systém školství nás automaticky vkládá do chudé sociální vrstvy odkud se musíme propracovávat na vrchol a mnoho dalších. Jistota zaměstnání a jistota pravidelného příjmu ve společnosti, která je postavena v závislosti na financích, soutěživosti a jiných, není správným řešením pro naši budoucnost. My se to musíme pokusit změnit, alespoň v některých bodech.

Řešení:

Rádi bychom nastavili diametrálně odlišný systém povinné školní výuky na základních školách. Jsme přesvědčeni o tom, že dosavadním systémem potlačujeme dětskou kreativitu a inteligenci. Systém škol na všechny působí stejně, tak abychom nevybočovali, a byli jsme všichni stejní. Jenže v dnešní době jsou rozdíly velmi odlišné, a proto nelze učit všechny stejně a působit na všechny stejně. Je třeba si uvědomit, že systém školství, tak jak jej dnes využíváme se od počátku vzniku změnil pouze v obsahu výuky, jinak vše zůstalo shodné. A systém školství vznikl v 18 století jako reakce na velkou francouzskou revoluci, čímž si elity chtěli zachovat absolutismus. Nejedná se o jednoduchý krok, ale do několika let bychom to byli schopni systém přenastavit a zefektivnit. Jedná se o dlouhodobý krok.  

Co ale chceme, a jsme si tím jisti, je systém IT, který umožní lidem nejen studovat na jakékoli škole na světě, ale také studovat v jakémkoli věku. Tento systém IT by byl úzce propojen se systémem IT o kterém jsme se zmínili v sekci místního rozvoje. Investice a rozvoj Kardašovi škály pro všechny občany Světa. (Krok který je důležitý pro celou naší společnost a budoucnost. Krok který sjednotí veškeré organizace zabývající se modernizací nejen v energetickém průmyslu).

Nejedná se o jednoduchý krok, ale umožní nám určitou suverenitu. Nově vytvořená mezinárodní organizace, která umožní každému člověku vymyslet cokoli, co jiní vědci vymyslet nebyli schopni. Ať svojí omezenou dobou, nebo nedostatkem informací. Možná to zní bláhově, ale zastáváme zdravou teorii, že pokud existujeme my v naší sluneční soustavě, tak musí existovat i jiné organismy nám podobní, akorát v jiných slunečních soustavách. A zákonitosti matky přírody u nás musí být a budou funkční i u nich, protože jsme všichni ve stejném vesmíru, kde působí stejné zákonitosti. Tedy právo silnějšího, inteligence a s tím spojený technologický vývoj závislý na gravitaci. Ten kdo dosáhne civilizace typu III, (galaktická civilizace), tak ten bude schopen ovládnout civilizace typu I a II. Vždy šlo u nás o kolonizaci. Je to naše povaha plynoucí ze sobeckosti a materialismu. Přeci jen se veškerá území a jejich hranice po celém světě měnila díky kolonizacím a válkám. A pokud náš vývoj byl nastaven na finanční stránku, tak můžeme předpokládat, že stejným evolučním vývojem procházejí i jinde. A protože není oficiálně za prokázané o existenci jiných živočišných forem ve vesmíru, tak můžeme pouze usuzovat, že vyčerpali svá nerostná bohatství na úkor finančního zisku, tak jak to činíme dnes my a tím neměli potřebné suroviny nejen na technologický rozvoj, ale ani pro vlastní přežití. Jenže co když je to mylná hypotéza?

My dnes nejsme ani na úrovni civilizace I. Je třeba o těchto tématech hovořit nahlas, byť se na nejvyšších úrovních světové politiky o těchto problematikách potichu hovoří. Onen systém IT bude schopen poskytnout veškeré aplikace, software, ale i super výkonné počítače, včetně všech dostupných informací o dané problematice.

Součástí IT bude systém školství. Veškeré informace v jedné krabičce, kde se bude moct učit kdokoli samovolně. Virtuální výuky, virtuální prostředí a jiné technologické vychytávky, to vše bude součástí nové platformy, kterou potřebujeme pro naši budoucnost a naše samotné přežití. Rádi bychom nastavili systém tak, aby se veškeré učivo vyučovalo virtuálně. Dnes je to nepochopitelné, protože nejsme na takovýto systém přizpůsobeni. Tím že jsou naše děti ve škole, můžeme v klidu pracovat. Na druhou stranu se bezesporu jedná o krok vpřed, který je schopen zajistit individuální přístup každému dítěti přímo na míru. Než vyřešíme nový systém kam s dětmi, tak systém budou moct využívat dospělí jedinci. Budou moct z ČR studovat například na Karlově Univerzitě, a to bez omezení počtu žáků. Lidé budou moct studovat při práci a nebude rozhodné, zda školní rok zvládne za 2 měsíce, nebo 2 roky. Závěrečné zkoušky a praxe budou taktéž vyřešeny sofistikovaně.

Nejtěžší bude nastavení systému, který bude akceptován ostatními zeměmi.

Toto je budoucnost. Toto přesahuje veškeré naše dosavadní zkušenosti a výtvory.