Změna povinné školní docházky

Naše společnost žije ve veliké lži, která ovlivňuje veškeré naše činnosti, názory a směr našeho evolučního vývoje. Bohužel celá problematika se opírá o naše přirozené pudy, protože i my jsme druh fauny. Člověk je tedy druh fauny a tím tvoří nepatrný dílek v koloběhu celého ekosystému. Odlišnost od ostatních zvířat má člověk pouze v jediném. Člověk se od zavedeného ekosystému v rámci holého přežití odpoutal (osamostatnil se). Člověk jako jediný obdržel od matky přírody ke svému přežití mozek. Tím se odlišujeme od ostatní fauny, která mozek využívá bez možnosti rozvoje, protože ke svému přežití od matky přírody obdrželi různá zbarvení, velikost, rychlost, a jiné obranné a útočné nástroje případně mechanismy. Z toho plyne fakt, že vrátí-li se člověk některou z cest do stále probíhajícího ekosystému, ihned zastane své místo v potravním řetězci, kde funguje jedna jediná zákonitost.: Přežití.

Přežití v sobě nese další zákonitosti, které nelze definovat jako hlavní nebo vedlejší. Jedná se o právo silnějšího a strachu, sobectví a materialismu. Definice práva silnějšího v přírodě zastává významnou roli nejen při lovu (k přežití jednotlivce), ale hlavně při reprodukci (k přežití druhu). Strach je zaměřen na obranu a útěk (k přežití jednotlivce i druhu). Strach taktéž slouží k podrobení.

Definice sobeckosti je úzce provázána s materialismem. Sobeckost oproti materialismu se vyznačuje jakýmsi působením na své okolí. Tedy jde o jakési řízení svého okolí a nejedná se tedy o hmotné prvky. Sobeckost může znamenat teritorialitu, hierarchii při vlastním postavení u svého druhu apod. Jedná se i o uspokojování vlastních potřeb.

Materialismus je automaticky provázán se sobeckostí, kde je typické hmatatelné vlastnictví. Může se jednat o potraviny, které se uchovávají k přežití, péče o vlastní mláďata, apod. Avšak materialismus v přírodě je trošku složitější, protože uspokojení vlastních potřeb a libida je také o materialismu.

A člověk? Člověk, který se v rámci holého přežití od zavedeného ekosystému odpoutal, tak je těmito základními zákonitostmi (pudy) neustále ovlivňován. Přesněji, nebyl, ani nemůže být od těchto zákonitostí nikým a ničím oproštěn. To že sami lidé tyto zákonitosti využívají (zneužívají) pro dosažení vlastního prospěchu, například ovlivňováním masy lidí, kteří se prioritně (podvědomě/pudově) těmito zákonitostmi řídí, není žádnou náhodou, nebo výplodem ekonomického a technologického rozmachu.

Protože se člověk od zavedeného ekosystému odpoutal, tak se začal masivně rozmnožovat. Smrt již nebyla zapříčiněna predací, ale stářím. Díky odpoutání od ekosystému vznikla jakási kolonie člověka, přesněji soukromé teritorium, ze kterého byla a neustále je veškerá fauna vytlačována. Vytlačování bylo převážně způsobeno přeměnou přírody, která se stala pro přežití fauny nevhodná.

Člověk díky úspěšné obraně a neustále se rozvíjející kolonizaci se ustanovil jako nadřazeným nad veškerou faunou, což v 99% zajistili různé technologie a materiály. Tímto krokem člověk vytvořil svůj vlastní ekosystém v zavedeném ekosystému, kde se veškeré zákonitosti, nebo pudy chcete-li začali uplatňovat pouze u stejného druhu, tedy člověka. Právo silnějšího se postupně převedlo ze svalů na intelektový výkon. Strach se stal nástrojem pro řízení lidí. Materialismus a sobeckost se stali hlavní motivací a motorem lidstva, které zapříčinili změnu životních hodnot se spoustou špatných návyků, směrů, trendů a rozhodnutí.

Například: Absolutně každý člověk je sobec. I když vykazuje altruistické jednání, tak je sobec, protože člověk kladné činnosti vytváří jen proto, že sám chce. A chce to z jediného důvodu. Ona dobročinnost člověka vnitřně uspokojuje a naplňuje. Přesněji, činnost uspokojuje jeho osobní libido nebo jeho potřeby. Kdyby ona dobročinnost člověka nenaplňovala, nebo ho neuspokojovala, tak to činit nikdy nebude. Nebo Vy činíte takové věci, které činit nechcete? Pouze lidé do společenské šablony nastavili nesmyslné hodnoty, že ten kdo je rozdavačný není sobec a ten kdo je lakomý je sobec. 

Jsme přesvědčený, že 90% lidí v České republice si je jista tím, že je již nic nového nemůže překvapit. Jsou natolik intelektuálně nabytý informacemi, kde jejich názory na konkrétní věci, skutečnosti a činnosti jsou pevně nastaveny vlastním přesvědčením. Jenže..., pokud se narodíme v Severní Korei, tak nevíme co je svoboda. Nemáme ty informace. Nemáme je s čím porovnat díky informačnímu embargu. A demokracie? Tak ta je informacemi prošpikovaná, ale s čím můžeme porovnat režim demokracie? Co bylo člověkem vytvořeno ještě více svobodnější než je režim demokracie? Nebyla náhodou opravdová svoboda člověka odňata vznikem jakéhokoli režimu, který lidem nařizuje, co mohou a co nesmí, kde jsou využívány a zneužívány k řádnému chodu režimu právě ony naše přirozené pudy, a to účelně povinnou školní docházkou? 

Problematika:

V Česku vznikl organizovaný školní systém 6. prosince 1774, díky císařovně Marii Terezii, který byl určen pro děti od 6-12 let. Velký zlom nastal po francouzské revoluci (1789-1799), kde monarchové vymysleli velmi propracovaný systém školství, který byl v té době pouze v rukou katolické církve, alespoň v západním křesťanském světě a v Českých zemích. Tuto událost znáte pod pojmem osvícený despotizmus, což bylo na přelomu 18 a 19 století. Tehdy bylo plošně vytvořeno pojetí vzdělání, které je veřejné, bezplatné a povinné, byť povinnost navštěvovat školu, vzniklo díky Marii Terezii.

Školy jak je známe dnes, vznikly na konci 18 a na začátku 19 století v Prusku. Aby se zabránilo revolucím, jako těm ve Francii, monarchové nastolili určité "osvícení", aby uspokojili lid, ale zároveň zachovali absolutismus. Pruská škola byla založena na silném oddělení tříd a kast. Její struktura, podobně jako ve Spartě, prosazovala disciplínu, poslušnost a autoritářský režim. Co tito poučení despotové hledali? Poddajné a poslušné lidi, kteří by mohli být cvičeni pro války, ke kterým občas docházelo mezi rozvíjejícími se zeměmi. Například Kateřina Veliká povolala do Ruska francouzské encyklopedisty, aby školský systém sestavili. Diderot, který byl z nich nejslavnější, nepřipravoval tento soubor podkladů pro výchovu občanů, ale poslušných poddaných těchto států. Zprávy o úspěšném vzdělávacím modelu se rychle šířily a během několika let američtí a evropští pedagogové navštívili Prusko, aby model kvalifikovaně převzali. Časem se z něho stal mezinárodní model. Mnoho zemí dovezlo tento moderní systém jako veřejné vzdělávání pro každého, které je rovnoprávné, přičemž podstata samotného systému vzešla z despotismu, který hledal, jak zachovat stávající elitářské modely a rozdělení tříd. Takový byl zrod veřejného školství, a ten může za naše zkreslené názory na jednotlivé úhly pohledu. Lidé byli oklamáni mocnými, kde se jim školství prezentovalo jako rovnoprávné, ale ve výsledku šlo o jednodušší způsob řízení lidí, pomoci intelektuální úpravy myšlení.

Asi tomu nebudete věřit, ale tento systém funguje do dnes. Nejen že je základní vzdělání veřejné, bezplatné a povinné. Ale ono základní vzdělání v sobě nese prvky na úpravu myšlení lidí, které si ani neuvědomujeme. Dnes v době svobody člověka, školy vyučují tak, aby dětem vštěpovaly myšlenky a potlačovala se jejich kreativita. Systém školství působí na všechny stejně, a u všech vytváří jeden úhel pohledu na svět. Problém je, že tento mechanismus se šíří jako trend, kde sami rodiče o tomto prohnilém systému neví, protože sami byli vlastními rodiči vychováváni dle tohoto systému a ti byli taktéž ovlivněni vlastními rodiči atd., atd. Ve své podstatě se od počátku školství mnohé změnilo, ale pouze v kvantitě učiva. Dnes je vrtící se dítě usměrňováno a kolikrát označeno poruchou ADHD. Všichni jsme vychováváni stejně, tak abychom nevybočovali, tak abychom mohli pracovat, ale ne tak abychom se ptali proč. Ve své podstatě je tato implementace ve společnosti tak dlouhodobá, že si ani nejsme schopni uvědomovat samotná negativa ze samotné výuky, která nejenže potlačují naši kreativitu, ale i jiné. Bereme vše jako normální stav, kde se takto chovají všichni. A protože je tento systém natolik zažraný, tak jej i jako takový bráníme a neuvědomujeme si i takové hodnoty, že systém školství nás automaticky vkládá do chudé sociální vrstvy a podřízeného stavu odkud se musíme propracovávat na vrchol a mnoho dalších. Avšak nemyslíme si, že je něco špatného na tom, že se člověk musí propracovat na vrchol. Špatná je ta skutečnost, že systém nauky nám nenabízí jinou alternativu (možnost), jen tuto jedinou prostřednictvím soutěživosti a závislosti na systému s podporou volného tržního hospodářství. Jistota zaměstnání a jistota pravidelného příjmu ve společnosti, která je postavena v závislosti na financích, soutěživosti a jiných standardů, není správným řešením pro naši budoucnost. My se to musíme pokusit změnit, alespoň v některých bodech. Určitě chceme, aby děti respektovali autority, ale aby nebyli hodnoceni známkami. Vždy bude ve třídě někdo excelovat a tento jedinec udává tempo všem ostatním dětem. Ty se musí cítit hrozně. Sami neznají odpověď na otázku proč jim učební látka nejde. Každý člověk porovnává a jediné srovnání pro ty děti je jejich osobní um versus um spolužáka, který exceluje. Dítě si automaticky řekne, že je hloupý. TO JE Z PRAXE. Sami to znáte od svých dětí, které následně utěšujete a přesvědčujete je, že to není pravda, ale na druhou stranu s dětmi sedíte nad domácími úkoly. Musíme docílit toho, aby se celospolečensky změnil osobní přístup nás všech. Abychom neřešili pouze ty věci, které se nás osobně dotýkají. Abychom při dopravní nehodě zastavili úplně všichni, a ne každé dvacáté auto. Jsme zajatci času. Naše závislost na čase a přesnosti je jeden ze základních problematik. Veškeré zpoždění bereme automaticky negativně. To stejné je bráno pro přesčasy apod. Děti nesmí být touto hodnotou ovlivňovány. Již samotný čas řídí každou vyučovací hodinu, přestávku a konec výuky. Avšak co když pojmeme učební plán jinak? Co když nebudeme tak přesní v dodržování času? Co když učební osnovy nedodržíme, ale za cenu, že děti plně a dokonale chápou probíranou učební látku, než dodržovat učební osnovy, kde většina dětí sotva chápe 30% nauky?

Projekt na zamyšlení

Velmi velký problém vidíme v samotné přípravě dětí na život. Školní nauka učí vše možné, ale aby děti připravila na dnešní zavedený systém, to se ve školách nikdo nenaučí. V naší společnosti existuje toliko rodin, kteří řeší tak velké životní problémy, až se vše prostřednictvím jejich výchovy odráží na samotných dětech. Tyto rodiny mají na starosti onu výchovu svých dětí a jejich hodnot, tak jako všichni ostatní. To je podle nás špatně. My jsme proto, aby dítě vychovávali rodiče, ale pokud existují rodiče, kteří jsou schopni žít ve špíně, nechodit do práce a tím žít od sociálních dávek k sociálním dávkám, kde si ve výsledku chodí sami půjčovat ke svým rodičům a známým, případně chodí k rodičům pro jídlo, tak je něco špatně. Máme na mysli rodiny, kde otec i matka kouří, pijí kafe, mají 2-4 děti a ve výsledku za týden nemají ani korunu, ale na cigarety a kafe mají vždy. Dokonce jsou poživatelé alkoholu a drog, kde jejich vášeň je uspokojována výhrou z výherních automatů. Osobně jich známe velmi, ale velmi mnoho. Jejich děti chodí za školu. Sami kouří. Rodičům kradou peníze, a jejich rétorika je velmi vulgární. Jejich povaha je odrazem jejich rodičů, protože této normálnosti byli vystaveny od narození. Pro tyto děti se jedná o normálnost a vše odlišné je pro ně pod jejich úroveň. Tyto děti vytváří u svých vrstevníků psychické nátlaky a odlišnosti, proti kterým se jen těžko bojuje. A až tyto děti dospějí, tak jsou maximálně použitelný do první linie pro válečný konflikt (Nadsázka, abyste pochopili že nejsou schopni se bez cizí pomoci začlenit do společnosti). Pro normální život jsou takovíto lidé absolutně nepoužitelný a proto využívají náš sociální systém státních podpor. Jejich sebevědomí a odvážnost je o dvě až tři úrovně vyšší než u dětí ze spořádané rodiny, ale jejich morální zásady a společenské hodnoty jsou o dvě až tři úrovně nižší než u dětí ze spořádané rodiny. Tyto děti nemají zábrany a jsou schopni i zabít jiného člověka bez větších výčitek. Jediný strach pociťují z policie, rodičů a prarodičů. Po jakémkoli průšvihu se do poslední chvíle chovají, jakoby se nic nestalo. Čím jsou starší, tím jsou otrlejší.

Pro naši bezkonfliktní budoucnost je třeba rozbourat tyto uzavřené komunity rodin, kde mladší generace ovlivňují starší generace apod. Kdyby se ve školách sofistikovaně učilo a ukazovalo co je normálnost v životním standardu, rétorice a společnosti, a zároveň se vyučovalo co je nenormálnost či výstřednost, tak by děti i nad rámec výchovy vlastních rodičů měli možnost porovnat jejich způsob života. A pokud by se vše pojalo velmi sofistikovaně, tak bychom za 3 generace žáků kompletně vymýtili onen zavedený způsob života, který těmto dětem blokuje osobní rozvoj a řádné začlenění do společnosti. Pouhá slova: krást se nesmí, buďte slušní, alkohol a drogy jsou špatné, nůž se používá pouze na potraviny, nekrade se apod..., nestačí. Je třeba zapůsobit daleko více do hloubky, a je třeba začít již od samotné školky. Avšak bez zásahu státu a zvýšení životního standardu všech lidí, toto samo o sobě je neefektivní.

Máme jedno řešení, které by sice rozdělilo společnost na dva tábory a bylo by tak trochu v rozporu s Ústavou ČR. Na sociálně nepřizpůsobivé rodiny by se vztahoval speciální program, který by byl povinný a bezplatný. Do programu by spadly i jedinci kteří páchají trestnou činnost, což by se vztahovalo i na jejich děti. Žádná možnost jak tyto rodiče účelně převychovat neexistuje a proto je potřeba zapůsobit na jejich děti speciálním programem. Na druhou stranu je třeba vyvážit onen deficit lidských práv, který bychom jim upřeli, a proto by tyto děti měli bezplatné studium na střední a vysoké škole. Dokonce bychom jim hradili internát, abychom dětem zajistili kvalitnější zázemí pro vlastní studium. Při tomto zásahu, by se občané mohli bouřit, že se z jejich daní hradí studium sociálně nepřizpůsobivých, a za své děti si musí hradit vše sami. Je třeba to vnímat tak, že tímto krokem si každý občan zajišťuje bezkonfliktní prostředí pro své děti a vnoučata. Jakási uvědomělá společnost.

Svoboda člověka není v těchto hodnotách podpořena a pokud jsou tito lidé nezodpovědní vůči nám všem, a hlavně svým dětem, kde jejich základní hodnotou je nezákonné obohacování a znalost trestního zákona a řádu, tak musíme něco učinit. Nemůžeme se soustředit na jiné rádoby důležité hodnoty, když tato problematika je schopna vyřešit naší budoucnost jednou pro vždy. Bude to nějakou dobu trvat, ale bude to stát za to. (Není to naše priorita, pouze názor a logické řešení, které budeme aktivně podporovat i v jiných projektech. Například chceme prosadit nové druhy trestů, nebo chceme zvýšit životní standard všech občanů ČR atd. Toto by byla pouhá třešnička na dortu, která je větším zásahem do práv občanů). Jak říkáme, pro výchovu dětí je lepší dát dítěti za klukovinu pohlavek, než děti a jejich rodiče popotahovat po sociálce, policii a soudu. Takto jsme byly vychováváni my a naše rodiče a nikdo nemůže říct, že bychom byli špatně vychovaný.

Řešení:

Rádi bychom nastavili diametrálně odlišný systém povinné školní výuky na základních školách. Jsme přesvědčeni o tom, že dosavadním systémem potlačujeme dětskou kreativitu a inteligenci. Zároveň systémem vytváříme zhoršování mezilidských vztahů celé naší společnosti. Systém škol na všechny působí stejně, tak abychom nevybočovali, a byli jsme všichni stejní. Jenže v dnešní době jsou rozdíly velmi odlišné, a proto nelze učit všechny stejně a působit na všechny stejně ve všech učebních naukách. Je třeba si uvědomit, že systém školství, tak jak jej dnes využíváme se od počátku vzniku změnil pouze v obsahu výuky, jinak vše zůstalo shodné. A systém školství vznikl v 18 století jako reakce na velkou francouzskou revoluci, čímž si elity chtěli zachovat absolutismus, byť u nás vznikl o trošku dříve. Nejedná se o jednoduchý krok, ale do několika let bychom byli schopni systém přenastavit a zefektivnit. Jedná se o dlouhodobý krok.

Co ale chceme učinit co nejdříve, je systém IT, který umožní lidem nejen studovat na jakékoli škole na světě, ale také studovat v jakémkoli věku. Představte si, že se zaregistrujete na školním serveru, kde si vyberete cílovou profesi, kterou budete chtít vykonávat. Otevře se vám soubor škol, které onen obor podporují. Vyberete si vysokou školu a otevře se vám soubor středních škol. Uděláte si vstupní test a pokud splníte potřebný počet bodů, tak můžete začít. Pokud nesplníte test, budete jej muset opakovat do doby, než jej zvládnete. Pokud zvládnete střední školu za půl roku, je to o vašem umu. Závěrečné zkoušky budou probíhat dvakrát za rok a to na škole, na které studujete. Prakticky bude možné střední školu dokončit za 1 školní rok. Jen budete muset obhájit učební nauku za všechny ročníky. Školu budete moct dokončit i za deset let. Záleží čistě na vás a vašem času. Vysokou školu taktéž budete moct dokončit za 1 školní rok, avšak státnice budou probíhat na škole, kterou dálkově studujete. Pokud se bude jednat o obory, kde je zapotřebí mít praxi, a je jedno zda se jedná o řemesla, nebo vysokoškolská studia, jako je lékař, právník apod., tak budete moct studovat pouze teorii. Praxi budeme řešit následně v podobě virtuální reality, která vás přenese na místo praxe. Tento systém výuky je zaměřen čistě na teoretickou výuku. U všech odvětví, kde je třeba manuální um v praxi, jsme schopni do budoucna vytvořit konkrétní praxi, kde svůj um budete schopni uplatnit a předvést. A protože teorii daného oboru zvládáte a dokonce znáte teorii praxe, tak reálná praxe by vám neměla dělat takové problémy. Například být medikem, tak budete muset využívat virtuální realitu, která vás do onoho zákulisí zavede. A pokud bude zapotřebí praxe, tak přesně víte, co máte dělat. Jen půjde o vaší šikovnost a cit. Být zedníkem, tak vás virtuální realita zavede na praxi, ale budete se muset naučit ovládat řemeslo i v praxi.

Tento systém IT by byl úzce propojen se systémem IT o kterém jsme se zmínili v sekci místního rozvoje. Investice a rozvoj Kardašovi škály pro všechny občany Světa. (Krok který je důležitý pro celou naší společnost a budoucnost. Krok který sjednotí veškeré školy a organizace zabývající se modernizací nejen v energetickém průmyslu).

Nejedná se o jednoduchý krok, ale umožní nám určitou suverenitu. Nově vytvořená mezinárodní organizace, která umožní každému člověku vymyslet cokoli, co jiní vědci vymyslet nebyli schopni. Ať svojí omezenou dobou, nebo nedostatkem informací. Možná to zní bláhově, ale zastáváme zdravou teorii, že pokud existujeme my v naší sluneční soustavě, tak musí existovat i jiné organismy nám podobní, akorát v jiných slunečních soustavách. A zákonitosti matky přírody u nás musí být a budou funkční i u nich, protože jsme všichni ve stejném vesmíru, kde působí stejné zákonitosti. Tedy právo silnějšího, inteligence a s tím spojený technologický vývoj závislý na gravitaci a tlaku. Ten kdo dosáhne civilizace typu III, (galaktická civilizace), tak ten bude schopen ovládnout civilizace typu I a II. Vždy šlo u nás o kolonizaci. Je to naše povaha plynoucí ze sobeckosti a materialismu. Přeci jen se veškerá území a jejich hranice po celém světě měnila díky kolonizacím a válkám. A pokud náš vývoj byl nastaven na finanční stránku, tak můžeme předpokládat, že stejným evolučním vývojem procházejí i jinde. A protože není oficiálně za prokázané o existenci jiných živočišných forem ve vesmíru, tak můžeme pouze usuzovat, že vyčerpali svá nerostná bohatství na úkor finančního zisku, tak jak to činíme dnes my a tím neměli potřebné suroviny nejen na technologický rozvoj pro civilizaci typu I a II, ale ani pro vlastní přežití. Jenže co když je to mylná hypotéza? Co když překonaly tento deficit a jsou daleko vyspělejší jak my? Co s námi bude? Jak se budeme bránit, pokud budou chtít kolonizovat naši planetu pro nerostné bohatství a jiné zdroje? I my můžeme být pro ně pěstovanou potravou, stejně tak jako pěstujeme my například kuřata.

My dnes nejsme ani na úrovni civilizace I. Je třeba o těchto tématech hovořit nahlas, byť se na nejvyšších úrovních světové politiky o těchto problematikách potichu hovoří. Onen systém IT bude schopen poskytnout veškeré aplikace, software, ale i super výkonné počítače, včetně všech dostupných informací o dané problematice.

Součástí IT bude systém školství. Veškeré informace v jedné krabičce, kde se bude moct učit kdokoli samovolně. Virtuální výuky, virtuální prostředí a jiné technologické vychytávky, to vše bude součástí nové platformy, kterou potřebujeme pro naši budoucnost a naše samotné přežití. Rádi bychom do budoucna nastavili systém tak, aby se veškeré učivo vyučovalo pouze virtuálně. Dnes je to nepochopitelné, protože nejsme na takovýto systém přizpůsobeni. Tím že jsou naše děti ve škole, můžeme v klidu pracovat. Na druhou stranu se bezesporu jedná o krok vpřed, který je schopen zajistit individuální přístup každému dítěti přímo na míru. Než vyřešíme nový systém kam s dětmi, tak systém budou moct využívat dospělí jedinci. Budou moct z ČR studovat například na Karlově Univerzitě, a to bez omezení počtu žáků. Lidé budou moct studovat při práci a nebude rozhodné, zda školní rok zvládne za 1 rok, nebo 2 roky. Závěrečné zkoušky a praxe budou taktéž vyřešeny sofistikovaně.

Nejtěžší bude nastavení systému, který bude akceptován ostatními zeměmi. Chtěli bychom zavést celosvětovou spolupráci na tomto projektu, a tím zavést tisíciletý mír, kde namísto investic do válek, budou investice do projektu a naší budoucnosti.

Toto je budoucnost. Toto přesahuje veškeré naše dosavadní zkušenosti a výtvory. Ale technologie na takovouto změnu máme. A neexistuje žádný relevantní důvod, proč uměle udržovat stávající školský systém.


Je jasné, že vycházíme z ideologie budoucnosti, kam musíme našimi změnami směřovat. Nikdo nesmí být závislý na čase. Čas je sice důležitý, ale lidské hodnoty a vývoj naší populace je důležitější. Musíme vytvořit absolutně nový systém, platformu, kterou budeme uskutečňovat (realizovat) třeba i 150 let. Nesmíme být závislý na financích. Finance nesmí ovlivňovat náš život. Každý musí mít automaticky zajištěné základní životní potřeby, což jsou potraviny, voda, ošacení a bydlení. Je třeba nastavit systém tak, abychom nebyli závislý na okolních státech, v těchto základních hodnotách. Je třeba zajistit, abychom se odlišili od okolních států a nenechali se strhnout jejich dlouhodobými trendy. Musíme vytvářet movité věci tak, aby nám vydrželi po celý život. Musíme produkovat jen to nejlepší na světě, abychom nevytvářeli prostor pro horší a nekvalitní výrobky, které jsou levné. Než koupit za celý život 5 televizí za 10-20 tisíc korun, tak raději zaplaťme 100 tisíc korun za televizi, která nám kvalitou vydrží celý život. Proč bychom měli mít 5 biliónů druhů ponožek, triček, košil, svetrů, mikin, tepláků apod? Když nás je 7 miliard, a to na celém světě? Musíme vymyslet systém recyklace použitých věcí.  Proč musíme mít toliko druhů automobilů s toliko výbavy? Kolik těch aut skončí na vrakovištích? Proč, proč, proč? Musíme stoprocentně vytvořit bezodpadové hospodářství. Bude to těžké. Bude těžké bojovat s volnomyšlenkářstvím každého člověka, který je dnes nastaveno na požitkářství a uspokojování svých osobních potřeb. Ale pokud to neučiníme, tak děti našich vnoučat a jejich děti budou řešit otázky samotného přežití. Velmi velkým tempem likvidujeme přírodu, životní prostředí a surovinové zdroje, a to vše pro naší osobní potěchu, finanční prospěch a moc. Vytváříme zavedeným systémem nerovnosti ve společnosti, jak sociální, tak mentální. Dnes jsou lidé na nejvyšším stupni blahobytu a prospěchu. Tento systém všem lidem splňuje jejich sny a touhy, a to výměnou za finance. Lidé mající luxusní vily a fešácká auta, kteří nemusí řešit otázku slev v supermarketech neřeší otázku budoucnosti nás všech. Řeší jen budoucnost vlastní rodiny a neuvědomují si, ani si nepřipouští, že oni jsou základním motorem pro zbytek populace, kteří se chtějí dostat na jejich společenskou úroveň, protože lidé mají s čím porovnat vlastní způsob života. Avšak za jakou cenu? Za cenu nezákonných aktivit, obrovského plýtvání nerostného bohatství, chudoby druhých, zhoršování mezilidských vztahů a obrovského znečišťování přírody. Lidé si ani neuvědomují takový detail, co znamená 1x vyprodukovaný odpadkový koš za den. To je cca 1,8 kilogramů denně na osobu x 365 dní x 10.500.000 obyvatel x cca 60 let. Lidé přeci za odpad zaplatili, tak to nemusí řešit. Lidé se chtějí mít lépe. Jenže to nejde donekonečna. Demokracie je fajn, ale je potřeba zajistit plošnou osvětu veřejnosti, abychom se postupně dostali z těchto nesmyslných hodnot a trendů.

Je to o učební nauce.